Jistá smrt plná bolesti, kterou ženy neměly šanci přežít. Historie císařského řezu je plná utrpení

Jen v ČR přijde císařským řezem na svět asi čtvrtina dětí. Ve Velké Británii k němu lékaři přistupují dokonce až u 42 procent porodů. Důvody k jeho provedení jsou různé a lékaři díky němu zachraňují mnoho životů. Jak to ale s tímto chirurgickým zákrokem bylo v historii? Znali ho už staří Egypťané a první, který přežila matka i dítě, byl podle všeho proveden na dvoře českého krále Jana Lucemburského.

Že lze dítě z matčina těla vyjmout pomocí řezu do dutiny břišní, věděli už naši předkové. Třeba Gautama, později zvaný Buddha, se podle zmínky ze 6. století před naším letopočtem narodil z „boku své matky“, která po týdnu zemřela. A třeba řecký bůh slunce Apollon podle mytologie tímto způsobem zachránil svého syna Asklepia, když ho vyjmul z těla své mrtvé milenky Koronis.

Ať už jde jen o mýty, nebo je na těchto příbězích i něco pravdivého, jedno je jisté. Přesně takhle to s císařskými řezy v dávné historii bylo. „Ve starověku se prováděl pouze tehdy, když byla žena mrtvá nebo umírající, ve snaze zachránit plod,“ píše se ve studii z roku 2007, kterou vedl australský neurolog Donald Todman.

V podstatě do 19. století, kdy lidstvo objevilo anestezii, byl císařský řez minimálně pro matku smrtelný. Ženy umíraly stresem z neskutečné bolesti nebo vykrvácely, případně je zabila otrava krve. Přesto výjimky existují. Pravděpodobně první případ v historii, kdy porod císařským řezem přežila matka i dítě, se udál v roce 1337 na dvoře českého krále.

Rodičkou byla česká královna, druhá manželka Jana Lucemburského Beatrix Bourbonská, a šťastným dítkem se stal Václav, nevlastní bratr Karla IV. S tímto zajímavým zjištěním přišel v roce 2016 tým pražských historiků a vědců. Vycházeli z nejrůznějších dobových záznamů a korespondence, z níž jasně vzešlo, že tenhle porod byl na svou dobu naprosto mimořádný. Ve vlámské rýmované kronice pak experti narazili na text, kde se píše, že budoucí vévoda byl vyndán z matčina těla a rána se překvapivě zahojila.

Vědci se ale domnívají, že lékaři tehdy neměli v plánu rodičku zachraňovat, naopak ji nejspíš pokládali již za mrtvou, proto k řezu přistoupili. Snažili se na svět přivést alespoň chvilku živé dítě, aby mohlo být pokřtěno a následně pohřbeno jako správný křesťan. Jenže Beatrix nebyla mrtvá, spíš jen upadla do bezvědomí. To, že zákrok přežila a následně se i zotavila, bylo neuvěřitelné štěstí, které se dá přirovnat k zázraku.

Kolem porodu Beatrix Bourbonské přesto stále panuje trocha nejistoty, jinak je to ale s pastevcem prasat Jakobem Nuferem ze Švýcarska. Ten kolem roku 1500 provedl první zdokumentovaný císařský řez své manželce Elizabeth.

K tomuto kroku se odhodlal poté, co se jeho žena za pomoci třinácti porodních bab už několik dní snažila porodit, trpěla šílenými bolestmi a dítě na svět stále nepřicházelo. Pomohly mu pravděpodobně jeho zkušenosti s hospodářskými zvířaty, každopádně matka i dítě přežily, potomek se podle některých zdrojů dožil dokonce 77 let. A co lékaře udivuje snad ještě víc, než že žena nezemřela na trauma, sepsi ani vykrvácení, je, že pak ještě měla několik dalších dětí včetně dvojčat.

Každopádně i tohle byla jen velmi vzácná výjimka, koneckonců ještě v 18. století byla úmrtnost rodiček po provedení císařského řezu v podstatě stoprocentní. Na lepší časy se začalo blýskat s příchodem anestezie éterem v polovině 19. století a pak samozřejmě po druhé světové válce s příchodem antibiotik a transfuzí.

Zdroje: Porodnice.cz, Academic Medicine & Surgery.com, National Library of Medicine, ČT24

>>>Císařský řez na přání matky u nás není možný. To ale neznamená, že se to neděje